Alergie
Pojem “alergie” vznikl zhruba před sto lety. Znamená změněnou reakci organismu na látku, vůči níž dříve došlo k přecitlivělosti.
Lze rozdělit alergie do několika skupin:
Akutní alergie
jsou dobře zjistitelné kožními testy a jsou hlavní doménou klinické alergologie. Příznivá je u nich zjevná souvislost mezi obtížemi a typem dráždivého podnětu. Projevují se na kůži (kopřivky, alergické vyrážky, otoky), v očích a nose (sezonní alergická rýma a záněty spojivek), ale zasahují také průdušky (akutní alergické astma, spasmatické bronchitidy) a týkají se také střeva (akutní alergické záněty tenkého i tlustého střeva, eventuelně žaludku).
Chronické formy alergií
vznikají dlouhodobým kontaktem s alergenem (to je podnět, který vyvolá dráždivou reakci), většinou s potravinami. Nepříznivé je, že častým kontaktem s alergenem není dráždivá souvislost zjevná a jednoznačná. K odhalení může dojít tehdy, jestliže se potravina alespoň na několik dní zcela vysadí a pak opětovně přijme. V tomto případě vyvolá silnou alergickou reakci.
Kontaktní alergie
Alergie vyvolaná přímým kontaktem s alergenem. Klasickou formou jsou kontaktní alergické ekzémy, například na kovy. Na nikl, chrom, kobalt, ale muže se jednat i o gumu, kosmetiku, dezinfekční prostředky, různé chemikálie atd.
Pseudoalergie
jsou reakce projevující se jako skutečné alergie, i když se o alergie nejedná. K “alergické” reakci dochází pouze v závislosti na kvantitě - na množství alergenu. Tím se od skutečných alergií liší. U nich se reaguje na jakkoli malé množství alergenu.
Alergeny nas obklopují. DO našeho těla se dostávají nejrůznějšími způsoby. Některé vdechujeme (prach, pyl, spory plísní), jiné sníme nebo vypijeme (pšenice, krajské mléko). Mnohé alergeny se přenášejí dotekem /srst nebo peří zvířat). A jsou i takové, které se přenášejí vpichem (včela, vosa, ale pozor i penicilín).
Alergickou reakci může spustit i stresová situace, fyzická, ale zejména psychická. Je tedy i alergie onemocněním reagujícím na stav naší psychiky? Odpověď není samozřejmě jednoduchá, ani jednoznačná. Příkladem by mohl být nemocný trpící průduškovým astmatem. Je bez obtíží až do chvíle, kdy představa toho, že nemá možnost řešit zatím jen možnou dušnost právě tuto dušnost vyvolá. Bez jakéhokoliv podnětu.
Alergickou reakci mohou spustit desítky či stovky různých podnětů a je prakticky nemožné se jim v běžném životě vyhnout. Navíc se tyto podněty mohou u řady alergiků měnit a vytvářet různé kombinace.
Z pohledu alternativní medicíny jsou všechny výše popsané alergeny pouze něčím, co spouští nebo aktivuje tzv. Stávající alergický terén. Chceme-li úspěšně léčit alergické projevy, musíme tento terén odstranit, a ne obtížně hledat a řešit jednotlivé spouťouvé alergeny.